Kříž sedláka Pepka

V roce 2012 se díky podpoře Nadace OF a Lesům ČR, s.p. uskutečnila obnova další drobné sakrální památky na Staré poutní cestě.

Popis památky před obnovou

Bauer-Jusel-Kreuz (Kříž sedláka Pepka) je drobná sakrální památka, která se nachází v katastru města Raspenava na pozemku p. č. 1960/6, který je v majetku státu spravován s. p. Lesy ČR, Lesní správou Frýdlant. Kříž stojí při Staré poutní cestě spojující poutní chrám Navštívení Panny Marie v Hejnicích s Oldřichovským sedlem, cesta je značena modrou turistickou značkou. Stará poutní cesta je historickými prameny zmiňována již v 16. století, kdy měla pravděpodobně také charakter obchodní stezky pro spojení s Čechami i Lužicí. Bauer-Jusel-Kreuz (Kříž sedláka Pepka) bylo před obnovou možné charakterizovat takto: torzo kovaného kříže bez korpusu Krista osazené v žulovém fundamentu o rozměrech 60x75x75 cm. Kvádr z Liberecké žuly byl vlivem eroze značně poškozený a hrozila jeho celková destrukce. Podstavec, na kterém je kříž usazen, je vlivem posunu terénu téměř v jeho úrovni. Nejstarší zakreslení kříže bylo nalezeno v I. vojenském (josefském) mapování z let 1764-1768 a 1780-1783. Záznam se jménem kříže je doložen v Matouschkova mapě Ještědských a Jizerských hor z roku 1927. Pojmenování kříže, jehož stáří je cca 250 let se zřejmě vztahuje k majiteli pozemku, na kterém kříž stojí. Dle zápisu v katastrálních knihách, byli majitelé tohoto pozemku nositelé příjemné Wildner z usedlosti č.p. 41 a 42, dnes č.e.70 a č.p.687 v Raspenavě. Bauer Jusel mohla být přezdívka (Spitzname), kterými se zdejší obyvatelstvo pro četnost příjmení rozlišovalo. Další informace k historii památky nebyly v době před obnovou známy. Sakrální památka je však součástí celého komplexu, křížů, božích muk a pomníčků, které se na Staré poutní cestě nacházejí (např. Emauzský obrázek, Wildnerova boží muka- obnovena 2003 s podporou Nadace OF či Kříž Wilhelma Blumricha- obnovený v letech 2010-2011).

Obnova památky

Při obnově památky jsme především vycházeli ze zásad restaurování kulturního dědictví. Naším cílem bylo zachovat co největší autentičnost památky při zachování všech dochovaných a obnovitelných prvků. S ohledem na stáří kříže
a dlouholetému zanedbání péče, však bylo nutné provést několik zásahů, a to zejména pořízení repliky žulového fundamentu (Liberecká žula) a doplnění chybějících částí kovového kříže. V rámci obnovy památky jsme také připravili nové lůžku, na které byl kříž usazen, upraveno bylo okolí (prořež náletových dřevin, terénní úpravy)
a osazeny též byly dva žulové sloupky v blízkosti obnoveného kříže, které mají plnit funkci ochrany kříže při pohybu těžké lesnické techniky na přilehlé komunikaci. V minulosti byl kříž při pohybu lesní techniky povalen a poškozen.

Harmonogram a popis oprav Kříže sedláka Pepka

XI/2011 Kříž byl převezen k restaurování do dílny restaurátorky Vanesy Trostové v Oldřichově v Hájích. Zde byla kovová část vyjmuta z žulového fundamentu. Žulový kvádr byl posouzen, zdali jej bude možné restaurovat (zpevnit, doplnit chybějící části). Restaurátorkou bylo potvrzeno doručení, že kvádr je ve stavu, kdy je nutné pro stabilitu kovaného kříže vyrobit jeho kopii.
V okolí kříže byl s povolení Lesů ČR, s. p. Lesní správy Frýdlant proveden Janem Hakenem a Janem Heinzlem z os. Frýdlantsko prořez náletových dřevin.

I/2012 11. ledna uzavřelo os. Frýdlantsko smlouvu o dílo s restaurátorkou Vanesou Trostovou na obnovu Kříže sedláka Pepka.

II-VIII/2012 Proběhlo vyříznutí nového plechového korpusu a jeho namalování. Pro malbu byly použity olejové barvy, které si žádají dlouho dobu zasychání. Autorem malovaného Krista je Vanesa Trostová, která současně s korpusem malovala i tabulku INRI.

III/2012 Byla zadána výroba repliky žulového fundamentu o rozměrech 600x750x750 mm. Druh kamene Liberecká žula (lom Rochlice) upraven pemrlováním. Do žulového bloku byl zahlouben rámeček o rozměru 245x325 mm pro pamětní desku.

VI/2012 26. června Karel Čapek z Raspenavy pomocí techniky odkryl žulový základ kříže a na místo byly dovozeny 3 valníky perku pro terénní úpravy. Perk byl vytěžen z říčního koryta řeky Smědé v Raspenavě. Jedná se tedy o lokální surovinu, která nijak nenaruší biodiverzitu okolí.

VII/2012 8. července jsme Jan Haken st., Jan Haken ml. a Jan Heinzl provedly přesazení žulového fundamentu kříže, osazení dvou žulových patníků mající kříž chránit před případným stržením těžkou lesní technikou a terénní úpravy tj. rozhrnutí perku kol fundamentu kříže. Využita byla těžká technika zapůjčená od fa. Petr Beran, Raspenava.
9. července byla objednána pamětní deska o rozměrech 243x323 mm; materiál mosaz s povrchovou úpravou patina. Desku vyrobila fa. Kovorytiny, Matúškova 804, Praha 11 – Háje.

VIII-IX/2012 provedena kompletace kříže, zlacení vybraných částí (ozdob) kříže.

IX/2012 14. září byly převezeny části kříže z restaurátorské dílny Vanesy Trostové v Oldřichově v Hájích na původní místo. Kříž byl zkompletován, žulový kvádry je od fundamentu izolován asfaltovou lepenkou. Instalaci kříže provedli: Vanesa Trostová, Karel Trost a Jan Haken. Téhož dne bylo dílo předáno zhotovitelem objednavateli. Z předání byl pořízen protokol.

Slavnostní odhalení

Odhalení obnoveného Kříže sedláka Pepka se uskutečnilo v sobotu 15. září od 13 hodin. Vybrané datum navazovalo na svátek Povýšení sv. Kříže, které si církev připomíná 14. září. Setkání se zúčastnilo cca 70 hostů. Mezi nejvýznamnější patřili: R.D. Pavel Andrš, římskokatolický kněz a správce farností Raspenava, Hejnice a Mníšek u Liberce, Ing. Ludvík Říčař, ředitel Krajské správy Lesů ČR Libereckého kraje, Ing. Jiří Hušek, vedoucí Správy CHKO Jizerské hory, Dr. Volker Dudeck, emeritní ředitel Žitavského muzea a předseda Spolku žitavským postních pláten, Vanesa Trostová, restaurátorka, etc. Slavnost zahájil předseda os. Frýdlantsko PhDr. Jan Heinzl, který se ve svém příspěvku věnoval historii kříže a jeho obnově. Na něho navázal páter Pavel Andrš, který účastníkům připomněl význam poutnictví, jeho historii a smysl v dnešním světě, poté kříži i účastníkům požehnal.
Po skončení oficiální části byli všichni přítomní přizváni k malému občerstvení, které z části zajistili sami členové sdružení.

Za finanční podporu děkujeme:

Nadace OF

a

Lesy ČR, s.p. Lesní správa Frýdlant